Neberte drogy ani nezačínejte je brát

OpiumOpium je omamná látka (opiát) získaná z máku setého, přesněji z pryskyřice z nezralých makovic. Název opium pravděpodobně pochází z řeckého slova opion - maková šťáva nebo opos - rostlinná šťáva. 
Produkce opia - Opium se získává z máku setého, k získávání opia jsou však vhodné pouze některé druhy máku. Na tobolkách nezralých makovic se vyrobí pomocí speciálního nože mělké zářezy, ze kterých vytéká lepkavá tekutina - latex. Ten na vzduchu rychle tuhne a mění se na tvrdou tmavohnědou hmotu - opium které v tomto stadiu obsahuje 10 až 15 % alkaloidu morfinu. Opium se z makovic seškrabuje a tvaruje do briket o hmotnosti 0,5-1,5 kg nebo bochníků. Drogu pěstitelé předávají do ilegálních laboratoří, kde se dále zpracovává; část úrody se však dostává přímo ke spotřebitelům. Nejkvalitnější surovina se pěstuje v oblasti tzv. zlatého trojúhelníku, jejž tvoří Thajsko, Barma a Laos. Pravděpodobně největším ilegálním producentem opia je v současnosti Barma (produkce podle expertů dosahuje 800 tun za rok). Například v Thajsku se roční produkce opia pohybuje pouze okolo 40-60 tun. Máku setému využívanému k produkci opia se také daří v Číně, Íránu, Pákistánu, Afghánistánu, Turecku, Indii a dokonce i v Austrálii.
Zpracování - Surové opium se nejčastěji používá jako základní surovina pro výrobu dalších drog. Jedním z nich je galí, drobná kulička méně čistého opia. Tato droga je oblíbená zejména v Indii, kde si kuličky vkládají pod jazyk a zapíjejí je silným čajem. Opakovaným převařováním, filtrováním a zahušťováním vodného roztoku opia se droga zbavuje většiny příměsí. Vzniká tak tzv. čandu, které je nabízeno hlavně na orientálním trhu. Využívá se i popel z čistého opia kouřeného v dýmce, tzv. dross. Pro svůj nízký obsah účinných látek je velmi levný a vyhledávají jej nejnižší sociální vrstvy. Nejdůležitějším přírodním alkaloidem opia je morfin. Distribuuje se ve formě prášku nebo roztoku. Zpracováním morfinu vzniká polosyntetický preparát diacetylmorfin, známý zejména pod názvem heroin. Mezi syntetické opiáty patří i některé léky používané pro tlumení bolestí, např. u onkologických pacientů.

Způsoby užívání - V minulosti se opium nejčastěji kouřilo. Při kouření se vdechuje dým přímo ze surového opia, případně ze směsi opia a hašiše nebo tabáku. Dnes se v Malé Asii prodává opium často ve formě tablet. Nový způsob užívání opia nepřímo objevil rakouský lékař, přírodovědec a filosof Paracelsus. Při experimentech se mu podařilo rozpustit opium v alkoholu, čímž vznikl polosyntetický preparát nazvaný "laudanum" s vlastnostmi drogy. Po roce 1853, kdy Charles Pravaz vynalezl injekční jehlu a stříkačku, se rozšířilo podkožní aplikování morfia. Výhodou je konzumace bez pociťované nepříjemné chuti a žaludečních nevolností.

Účinky drogy - Při změnách vědomí vyvolaných opiem se narkoman dostává do stavu euforie a ztrácí pocit tělesné a duševní bolesti. Na rozdíl od ostatních drog, opium nevyvolává fantastické vize; opojení se omezuje na mírnou a pokojnou extázi. Po několika hodinách takovéhoto stavu toxikoman usíná, po probuzení na něj však doléhají nepříjemné abstinenční příznaky. Při morfinismu je euforie výraznější. Opojený je klidný, šťastný a vyrovnaný. Zvyšuje se jeho sebevědomí a duševní aktivita. I v tomto případě však po vystřízlivění dochází k projevům abstinenčních příznaků, jako například deprese, průjem, zvracení, poruchy krevního oběhu. Typickým příznakem užívání morfinu (a opiátů obecně) jsou nápadně zúžené zorničky, tedy právě naopak než u stimulantů.