Heroin - jiné názvy : herák, háčko, hero, kůň
vzhled: bílý prášek, tablety
užití: polykání, šňupání, stříkačkou nitrožilně.
Účnky: Heroin proniká do mozku lépe než morfin, působí prudčeji, ale jeho účinek je kratší. Asi jednu až sedm hodin působí příjemný pocit uspokojení, nazývaný "high".
Riziko: nakažení HIV žloutenkou a velmi velké riziko snadného předávkování!!
Heroin je hlavním představitelem skupiny opiátů. Chemicky diacetylmorfin, (slangově háčko, héro, ejč, herák) se vyrábí z opia a poprvé byl syntetizován v 70. letech 19. století. Pokud je heroin čistý – jde obvykle o bílý či narůžovělý prášek. Většinou se však vyskytuje s příměsemi, které mohou být při aplikaci do žíly nebezpečnější než samotný heroin (např. strychnin, omítka, soda, křemičitan hořečnatý, cukr) - potom má podobu hnědého prášku nebo hnědých granulek.
Hnědý heroin je zásadité povahy a je vhodný ke kouření nebo inhalaci z alobalu, bývá s příměsí strychninu. Hůř se rozpouští, proto je vhodné pro přípravu k i. v. aplikaci použít kyselinu citrónovou.
Bílý heroin je hydrochlorid, je možno aplikovat po rozpuštění ve vodě bez dalších úprav. Obsah účinné látky bývá až 90%, proto je velké riziko předávkování a smrti. Podobné účinky má i "China white", látka nejčastěji dovážená z východní Asie, která je solí heroinu. Lze ji také rozpustit pouze ve vodě a nemusí se dále upravovat. Obsahuje ale také až 95% účinné látky, což ztěžuje přesné dávkování. Ke smrti potom dochází ochrnutím dýchacího centra.
Způsob užívání :
Heroin byl dříve častěji vdechován, nyní je nejrozšířenější nitrožilní aplikace (i. v.), ale je možné jej aplikovat i do svalu (i. m.) nebo pod kůži (s. c.), případně inhalovat kouřením. Nejméně nebezpečné je kouření přes alobal (tzv. "hulení z plechu") – snižuje se riziko předávkování, přenosu AIDS, žloutenek (hepatitid), nedevastují se žíly. Při injekční aplikaci je vhodné užít drogu po částech – nikdy není jisté, jaké a jak nebezpečné příměsi obsahuje. Při prvních známkách nevolnosti je bezpečnější aplikaci přerušit. Právě kvůli nejisté kvalitě, existuje u heroinu velké nebezpečí předávkování a smrti.Účinek nastupuje ihned, během 4–10 sekund a trvá 6–8 hodin.
Mezi účinky heroinu patří: celkový útlum organismu, zpomalení psychického tempa, uvolnění, úlev od starostí, krátce po aplikaci slastné pocity - vnitřní euforie, ospalost, zúžení zornic, strnulost, neschopnost pohybu, zpomalené dýchání, netečnost, zklidnění, potlačené vnímání bolesti, sedace (útlum), deprese dýchacího centra (zástava dechu), pokles tělesné teploty, těžká zácpa, svědění kůže, typické je škrábání se po celém těle (i v bezvědomí), lenost, ztráta vůle, ztráta libida a potence, deprese, infekce (celkové - oslabením imunitního systému, hepatitídy, AIDS, místní - abscesy, a vzniklé např. nesterilní aplikací drogy), poruchy menstruace, bolesti svalů, kloubů, křeče, zimnice, kazivost zubů.
Vznik závislosti - Heroin je tvrdou drogou s velkým rizikem závislosti.Závislost na heroinu se nazývá heroinismus, vzniká po 5–10 aplikacích (individuální). Závislost má složku psychickou a fyzickou. Fyzická závislost se projevuje vzestupem tolerance a potřebou zvyšovat dávky (pro zachování stejného účinku). Psychická závislost - se vyznačuje ztrátou kontroly nad užíváním drogy a neovladatelným dychtěním po ní. Pravidelní dlouhodobí uživatelé se dostávají na dávky, které jsou mnohonásobkem smrtelné dávky pro prvouživatele. Důležitý je fakt, že při abstinenci od opiátů rychle klesá tolerance a dávka, která před odvyknutím byla běžná, se stává smrtelnou! Příznaky odvykacího stavu vznikají asi 10 hodin po poslední dávce s vrcholem 2.–3. den a trvají zhruba 10 dní. Jejich síla závisí na množství podané látky. Příznaky jsou v lehčích případech bolest břicha, průjmy, dále neklid a nespavost. V těžších případech - pocení, zvýšení teploty, slzení, pokles krevního tlaku, úporná nespavost, poruchy řeči, třesy, nechutenství a dehydratace. Může dojít i ke kolapsu a úmrtí. Pro odvykání není důležité, jaký byl způsob aplikace, nýbrž dávka a pravidelnost užívání.
Průběh závislosti - Po požití se "normální" psychika zlepšuje, po čase se však začnou objevovat první příznaky fyzického abstinenčního syndromu (bolesti svalů a kloubů, průjmy, pocení, napětí ve svalech až křeče) a situace se mění. Najednou je člověk pod vlivem opiátů "normální", to znamená, že se cítí relativně dobře a je schopen vykonávat běžné nutné denní aktivity. Bez drogy se cítí hůře až velmi špatně. Zároveň dochází i k dalším změnám - absence kontroly nad vlastním chováním, potlačování pocitů viny vede k rostoucímu vnitřnímu napětí a pak k praktikám, které toto napětí odstraňují - k aplikaci drogy. Shánění stále většího množství drogy stojí stále více času a peněz. Objevuje se určitý stereotyp života narkomana. Ráno se dostavují abstinenční příznaky a po celý den si pak obstarává svoji denní dávku drogy. Vše ostatní je druhořadé. Začínají problémy v práci nebo ve škole, které obvykle končí jejím opuštěním. Tím mizí pravidelný zdroj příjmů. Člověk opouští svoje původní zájmy. Prodává vše, co lze zpeněžit, krade v obchodech a prostituuje se. Nakonec dochází ke kriminalizaci vlastní osoby, protože držení drogy je trestné i pro vlastní potřebu. Člověk se pohybuje v bludném kruhu. Ztrácí poslední vazby na "nedrogový" svět, včetně nejbližších příbuzných. Zvyšuje se vazba na drogový svět - což je důvod, proč se nedaří léčebné programy s cílem úplné abstinence od drogy.Na první pohled, pokud má narkoman svou dávku drogy, není nic patrné, teprve předávkování, vede k nápadnostem - k ospalosti až spánku, který se prohlubuje do kómatu a někdy až k smrti uživatele. První pomoc při akutní intoxikaci (předávkování) je udržet postiženého při vědomí. Pokud to není možné, je třeba zajistit dýchání (udržet volné dýchací cesty, zabránit aspiraci (vdechnutí) cizího tělesa a v případě, že postižený nedýchá, dýchání z úst do úst. Specifickým protijedem je naloxon, aplikace však může vyvolat prudký odvykací stav s rizikem úmrtí. Při léčbě závislosti na opiátech se někdy využívají antidota, která mají za úkol blokovat opioidní RC a zabránit tak intoxikaci. Je důležité uvědomit si, že i při léčbě těmito látkami může při dostatečně vysoké dávce dojít k intoxikaci. Efektem pak bývá masivní předávkování a úmrtí. Intoxikace nealkoholovými drogami je méně nápadná než opilost po alkoholu.
Léčba - odvykacího stavu může být při vysokých dávkách komplikovaná, je proto dobré obrátit se na odborníky. Léčebným modelem často používaným i u nás je převedení závislého na jiný opiát (ethylmorfin, metadon, buprenorfin), který se postupně vysazuje snižováním dávek. Vede ke stabilizaci dlouhodobých uživatelů (vyřízení dokladů, soudů, nahlášení se na ÚP - pobírání podpory anebo sociálních dávek, zlepšení vztahů s rodinou apod. - není zde totiž nutnost shánět peníze na drogu, protože ta je nahrazena substituční drogou).
Metadon - v rámci ČR funguje několik metadonových substitučních programů - např. v Praze (Drop In a Apolinář), Brně, Hradci Králové, Mělníku, Ostravě. Podmínky přijetí do programu: věk, motivace k léčbě, nutnost pravidelného (každodenního) docházení do programu, rozvinutá závislost (dlouhodobější užívání). Metadon je čirá tekutina - bezbarvá, hořké chuti, vyráběná v lékárně (tudíž medicínsky čistá), která se přijímá perorálně (ústy), vyskytuje se ale i ve formě tablet. Podává se jednou denně, včetně víkendů. Dávkování - průměrná denní dávka je 14 ml (1 ml–5 mg), cena průměrné denní dávky je asi 20,- Kč. Metadon je velmi vhodný pro těhotné ženy. Doba léčby - několik měsíců, je poměrně individuální. Po vystoupání na určitou dávku je tato podržena (většinou několik měsíců) a posléze je podle přání klienta započato s postupným snižováním dle jeho dispozic.
